Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Mars - uvedení pravé míry na pravou míru
Veselý Jan Vytisknout článek

Mars - uvedení pravé míry na pravou míru

mars2003.jpg
V článku Mars velikosti Měsíce? Uvedení na pravou míru se, bohužel, vyskytuje takový počet nesmyslů, že si vyžaduje uvedení na pravou míru. Jde tedy o uvedení na pravou míru v druhé mocnině a v souladu s duchem uvedení na pravou míru v mocnině první lze konstatovat, že by si zasloužilo zápis do Guinessovy knihy rekordů za nejvyšší hustotu nesmyslů na počet bitů v uvedení na pravou míru sdělení s nejvyšší hustotou nesmyslů na počet bitů. Zdá-li se čtenářům tato logická konstrukce příliš složitá, doporučuji nakreslit si vhodný diagram. Chcete-li se dozvědět, jak je to s tím Marsem a kachnou, která koluje po českém internetu, čtěte dál.

V úvodu si dovolím ještě jednou zopakovat onu kachnu: "Planeta Mars bude nejjasnější na noční obloze počínaje srpnem. Bude tak veliký jako Měsíc za úplňku - pouhým okem. Toto bude nejpříznivější 27. 8., kdy se Mars přiblíží do vzdálenosti 31.65 mil od Země. Určitě se dívejte na oblohu 27. 8. 12:30 v noci. Bude to vypadat tak, jako že Země má dva měsíce. Příště se Mars přiblíží tak těsně až v roce 2287!"

Kamenem úrazu je, že původně zcela přesná informace z roku 2003 neobsahuje letopočet. To je zřejmě příčinou, proč se tento textový řetězec odpoutal od svého smyslu a již několik let v podobě nesmyslu žije vlastním životem. Opravdu se s kalenou ocelovou pravidelností, počínaje rokem 2004, každé léto objevuje znovu jen s nepatrnými změnami. Kolegové prakticky ze všech lidových hvězdáren mi jistě potvrdí, že každoročně dostávají četné dotazy na toto téma. Nejde tedy o žádnou novinku.

K druhému úrazu přišla původní zpráva tím, že se někam zatoulalo šest řádů. Údaj o vzdálenosti totiž měl být zřejmě 31,65 miliónů mil. V námořních mílích (cca 1,8 km) to pak přesně odpovídá 56 miliónům kilometrů. Podobné věci, jako vynechání několika řádů, se stávají i v lepší společnosti a v médiích jsou naprosto běžné: dodnes s humorem vzpomínáme na to, že v článku o přiblížení Marsu, který v roce 2003 vyšel v Denících Bohemia, byla uvedena vzdálenost 56 km (stejná chyba, že?); všeobecné rozčilení nad ztrátou miliónů ukončila poznámka jednoho z kolegů, že noviny vyšly ráno, takže teď už by měl Mars letět těsně kolem hvězdárny, maximálně o ulici dál.

O třetím úrazu lze jen spekulovat, ale zdá se, že zpráva je zřejmě britského či severoamerického původu. Překladatel uměl anglicky jen trochu, takže informaci o tom, že Mars bude po Měsíci druhým nejjasnějším objektem na obloze (což byla tehdy pravda), přeložil větou o velikosti jako Měsíc za úplňku.

Uvědomíme-li si tyto tři poměrně prosté skutečnosti, zjistíme, že původní zpráva byla zřejmě zcela přesná a kachna vzniklá jejím zkomolením vybočila z průměru jen mírně.

A teď oprava opravy:

  • Je pravda, že Mars se 27. 8. 2006 nepřiblíží Zemi na vzdálenost 31,65 mil. Údaj se vztahoval k roku 2003 a správně mělo být 31,65 miliónů mil (námořních; ani to není úplně přesné, protože v přepočtu námořních mil na kilometry panuje mírný chaos, nejčastěji najdeme přepočty 1 námořní míle = 1,852 až 1,854 kilometrů; uvedená hodnota by byla správně při hrubém zaokrouhlení na 1,8 km). Není ovšem pravda, že (cituji Uvedení na pravou míru) "podobně velké přiblížení Marsu k Zemi nastane 28.8.2237, ale ani pak to nebude 31.65 mil, nýbrž opět těch 56 milionů km". Ve skutečnosti bude vzdálenost Marsu od Země v ten den činit přibližně 389 miliónů km. Já vím, jde o překlep, autor chtěl napsat 28. 8. 2287, ale výskyt takové chyby v opravě kachny, (nota bene) v odstavci, jenž se vysmívá té části kachny, která jediná je správně, vede k zamyšlení, kde vlastně sídlí Rádio Jerevan.

    Těsnější přiblížení než 27. 8. 2006 bude opravdu nejdříve 28. 8. 2287, dovolím si upřesnit, že podle efemeridy New Horizons (JPL) to bude ve 2:15 UT, bude-li se současný systém měření času ještě používat.

    Ještě upozorním na zajímavou shodu vzdáleností Marsu od Země v obě špatně uvedená data: 27. 8. 2006 i 28. 8. 2237 to bude necelých 390 miliónů km, blízko maximální hodnotě. Že by naše prsty po klávesnici vedl Aštar Šeran nebo nějaká ještě vyšší instance?

  • Je pravda, že 27. 8. 2006 v 0:30 h (UT, SEČ, SELČ ?) nebude Mars vidět na obloze pouhým okem, ale není pravda, že Mars nebude vidět vůbec. Úhlová vzdálenost Marsu od Slunce bude 18,5° a Mars by snad mohl být k zahlédnutí ve večerních červáncích pomocí dalekohledu. Očima zřejmě opravdu nikoli; v 0:30 SELČ už bude skutečně dávno pod obzorem.

    V žádném případě ale není pravda, že "O dva dny později bude totiž Mars v tzv. konjunkci se Sluncem." Nejbližší konjunkce Marsu se Sluncem nastane 23. 10. 2006, tedy později o dva měsíce, nikoli dny! Obrysy virtuální budovy Rádia Jerevan se nám pomalu začínají objevovat před očima, že? :-).

V každém případě je pravda, že Mars velikosti Měsíce na obloze nikdy neuvidíme, ale konec okurkové sezony je zatím daleko a tak se můžeme těšit, že zanedlouho někdo vydá opravu této opravy opravy, tedy uvedení na pravou míru ve třetí mocnině. Za redakci Rádia Jerevan se na další krmení roztomilé kachny těší




O autorovi

Jan Veselý

Jan Veselý

Zabývá se popularizací astronomie a příbuzných věd. Od roku 2018 pracuje v novém týmu Planetária Praha, kam přesídlil po téměř třiceti letech působení na Hvězdárně a planetáriu v Hradci Králové. Specializuje se především na předpovídání a výpočty výjimečných úkazů na obloze a velmi důkladně se zajímá o planetu Mars a její výzkum. O astronomii, zkoumání vesmíru, ale i vztahu lidí k světu kolem nás píše na blogu (dříve zde), publikuje sloupky v příloze Orientace Lidových novin, články na Neviditelném psu a v časopise Vesmír.

Své studenty na Gymnáziu Boženy Němcové se snaží vést k pochopení, jak (skvěle a jednoduše) funguje vesmír, ať už na úrovni atomu, kuchyně, laboratoře, Sluneční soustavy, Galaxie nebo celé kosmické pavučiny. Kromě fyzikálního pohledu na svět jej zajímá hlasitá hudba (od pankáčů po Šostakoviče), divadlo, opera, výtvarné umění a historie.



35. vesmírný týden 2025

35. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 8. do 31. 8. 2025. Měsíc po novu se koncem týdne objeví na večerní obloze. Ráno můžeme pozorovat všechny planety kromě Marsu. Aktivita Slunce se možná zvýší. SpaceX se chystá k 10. testu Super Heavy Starship. První stupeň Falconu 9 se chystá k 30. znovupoužití. Tato raketa má letos za sebou již více než 100 startů a v uplynulém týdnu vynesla i vojenský miniraketoplán X-37b a nákladní loď Dragon na misi CRS-33 k ISS. Před 50 lety zazářila v souhvězdí Labutě poměrně jasná nová hvězda, nova V1500 Cygni.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 1396 Sloní chobot

IC 1396 je veľká emisná hmlovina v súhvezdí Cefea. Nachádza sa pod spojnicou hviezd alfa a zéta Cephei a je v nej aj premenná hviezda Erakis. Hmlovina zaberá oblasť s priemerom niekoľko stoviek svetelných rokov a jej svetlo k nám letí asi 3 000 rokov. Na nočnej oblohe je jej zdanlivý priemer desaťkrát väčší ako priemer Mesiaca v splne, čo je 170´ (5°). Má celkovú magnitúdu 3,0, ale je taká roztiahnutá, že voľným okom nemáme šancu ju vidieť. Hmotnosť hmloviny je odhadovaná na 12 000 hmotností Slnka. Hmlovinu vzbudzuje k žiareniu najmä veľmi hmotná a veľmi mladá hviezda HD 206267 v strede oblasti. Hviezdu obklopujú ionizované mraky vytvárajúce okolo nej vo vzdialenosti 80 až 130 svetelných rokov prstencový útvar. Sú to zvyšky molekulárneho mraku, z ktorého sa zrodila hviezda HD 206267 a ďalšie hviezdy v tejto oblasti, ktoré spolu tvoria hviezdokopu s označením Tr37. Ďalej od centrálnej hviezdy sú pásma tmavého a chladného materiálu. Známou časťou hmloviny je obrovský tmavý molekulárny mrak pomenovaný hmlovina Sloní chobot. Jej tvar vymodeloval hviezdny vietor z HD 206267. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 65x120sec. R, 63x120sec. G, 52x120sec. B, 120x60sec. L, 186x600sec Halpha, 112x600sec.+18x900sec. O3, 144x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.6. až 23.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »